Baskicko je autonomní komunitou na severu Španělska. Zahrnuje provincie Álava, Biscay a Gipúzkoa. Z komparativního hlediska Gipúzkoa zůstává nejprůmyslovější provincií Španělska. Podle Obchodní komory provincie představují průmyslové aktivity a služby s tím spojené téměř 50 % HDP Gipúzkoi, což je vyšší číslo jak ve srovnání se Španělskem, tak s většinou evropských zemí.
Průmysl se v Gipúzkoi rozvinul v 19. století, využívajíce komparativních výhod s ohledem na železo a ocel ze sousedící Biscay, příhodnou geografickou polohu blízko francouzské hranice, kvalifikované dělnické třídy a možnosti využít přístavu Pasajes v San Sebastianu, který velmi usnadňuje export vyprodukovaného zboží po moři. Struktura průmyslu je velmi podobná České republice, protože je také založena na středně velkých hutních podnicích se zaměřením na sektory jako výroba malých a lehkých zbraní, domácí spotřebiče, železniční a tramvajové lokomotivy a vagóny, ocel a strojní výrobu, automobilové komponenty pro automobilový průmysl, tak důležitý pro Španělsko, výrobu autobusových skeletů atd.
Dekáda let 1995-2005 zahrnuje roky, kdy se ve Španělsku rozvinula bublina na trhu stavebnictví a realit. Pronikla i do Baskicka, v porovnání se zbytkem země (především s Madridem a Středomořským pobřežím) se udržela v rozumných mezích. Mezi důvody, které to vysvětlují, patří: a) již zmíněná poměrně více diverzifikovaná ekonomika, v níž si průmyslový sektor a služby s ním spojené, stále udržují důležitou váhu, b) poměrně nižší tlak vyvíjený turistickým rezidenčním sektorem a c) zodpovědnějším přístupem úřadů zabývajících se rozvojem měst a manažerů místních finančních institucí, Cajas de Ahorros, které v Baskicku stále kontrolují významnou část finančního a bankovního sektoru.
Tím, že bylo Baskicko poměrně méně vystaveno této realitní bublině, bylo také méně zasaženo vysokou nezaměstnaností, které strašily většinu španělských regionů během krize v letech 2009-2013. Ostatně, registrované údaje o nezaměstnanosti vykazovaly její vysokou míru od přechodných letech (1976-1980) až do roku 1995. To byl důsledek velké transformace baskického průmyslu, kterým musel projít v kontextu se vstupem Španělska do Evropské unie. Nezaměstnanost dosahovala přes 20 % v roce 1986, jak v Baskicku tak v celém Španělsku. Podle Eustatu, baskického statistického úřadu, byly i v roce 1997 stále na úrovni 20,3 % (zatímco ve Španělku 20,7 %). Nicméně čísla v letech 2000 až 2005 ukázala neuvěřitelné zlepšení. Nezaměstnanost v Baskicku klesla z 20,3 % v roce 1997 na 8,1 % 2001 (10,6 % ve Španělsku) a na 4,9 % v roce 2005 (9,2 % ve Španělsku). Posledně uváděné číslo již reflektuje na vlil realitního boomu v letech 2000-2008, který měl na celé Španělsko velmi pozitivní dopad. Nicméně pak čísla opět vyskočila: z 4,1 % v Baskicku v roce 2006 (ve Španělsku 8,5 %), na 10,8 % na konci roku 2011 (Španělsko 21,4 %) a na 15 % v první polovině 2014 (Španělsko vykazuje 24,5 %). To znamená, že nezaměstnanost v regionu v letech 2008-2013 vzrostla pětinásobně oproti roku 2007, kdy zaznamenala jen 3,3 %.
Podle Eurostatu, Statistického úřadu Evropské unie, se průměrná HDP na jednoho obyvatele v 27 zemích EU v roce 2010 pohybovalo okolo 24 500 EUR (vyjádřeno dle Purchasing Power Standars, PPS). Pokud bychom tento údaj použili jako základ pro porovnání (tj. 100 %), pak relativní HDP na jednoho obyvatele je v Baskicku 132 %. Je to to nejvyšší HDP na celém území Španělska, na druhém místě je Madrid se 129 %. Nejméně ekonomicky vyvinuté oblasti Španělska, Extremadura a Andaluzie, dosahují 67 % a 73 % evropského průměru.
Poměrná hodnota HDP za celé Španělsko je 99 %. HDP na jednoho obyvatele v Baskicku bylo od roku 2008 permanentně vyšší než španělský průměr a to o 30-35 %. A během poslední krize (2008-2013) se rozdíl ještě zvyšoval.
Ekonomický vývoj a prosperita v Baskicku, měřené v HDP na jednoho obyvatele, jsou srovnatelné nebo dokonce vyšší než v některých zemích západní Evropy. Podle Eurostatu vykázali ekonomicky vyspělé země západní a severní Evropy poměrné HDP za rok 2010 takto: Nizozemsko (131 %), Irsko (129 %), Dánsko (128 %), Švédsko (124 %), Německo (119 %), Belgie (119 %), Velká Británie (111 %), Francie (108 %) a Itálie (101 %). I evropské regiony jako Bavorsko v Německu nebo Lombardie v Itálii, které se řadí mezi nejbohatší evropské regiony, mají HDP na obyvatele na podobné úrovni jako Baskicko. V případě Bavorska je to 135 % a v případě Lombardie 132 %, tedy naprosto stejnou hodnotu jako v Baskicku.[1]
Během 80. let potřeboval baskický průmysl výraznou technologickou transformaci, aby se adaptoval na jednotný trh Evropské Unie a na globální hospodářství. Ve skutečnosti, míra nezaměstnanosti v Baskicku, zvláště v Biskajském zálivu, v závěru let 70. a počátkem let 80. stoupala nad španělský průměr především kvůli nedostatečné konkurenceschopnosti mnoha průmyslových firem a lidem propuštěným z práce způsobené transformací.
Dnes jsou nekvalifikovaní i částečně kvalifikovaní zaměstnanci potřeba nikoliv převážně do ocelářství, ale do sektoru služeb. Na rozdíl od toho, jak tomu bylo ve 20. století, nejsou tyto potřeby uspokojovány vnitřní imigrací v rámci Španělska, ale přistěhovalci ze zahraničí, především z Latinské Ameriky a v menší míře také v rámci zemí Maghreb (severoafrický kontinent).
Populace zahraničních imigrantů byla v době přechodného období velmi malá a od té doby stále roste. V roce 2011 nedosáhla ještě ani 10 % obyvatelstva.
[1] Nationalism, political violence, and the democratic polity: The case of San Sebastian in the Basque Country by Ramiro Cibrian, 2014